mezinárodní konference
21 let v evropské unii
16. 10. 2025 - sady Pětatřicátníků 14, Plzeň

Evropská justiční spolupráce jako základ právní jednoty a důvěry mezi státy EU:

• Justiční spolupráce mezi členskými státy Evropské unie je klíčová pro zajištění efektivity právního systému a důvěry občanů v evropské právní rámce. Tato spolupráce je nezbytná pro ochranu práv jednotlivců a zajištění spravedlnosti napříč hranicemi, zejména v civilních a trestních věcech.

Význam a výzvy v oblasti civilní justiční spolupráce:

• Civilní spolupráce zahrnuje širokou škálu právních problémů, jako jsou rodinné záležitosti, dědictví, obchodní spory, a ochrana práv spotřebitelů. Klíčovou výzvou je zajištění právní jistoty a efektivní vymáhání rozhodnutí na území jiných států EU.
• Legislativa jako nařízení Brusel I a II a směrnice o evropském platebním rozkazu jsou příkladem nástrojů, které umožňují snadnější a rychlejší řešení přeshraničních sporů.

Trestní justiční spolupráce: Posílení právní ochrany v EU proti přeshraničnímu zločinu:

• V trestní oblasti představuje justiční spolupráce výzvy spojené s bojem proti organizovanému zločinu, terorismu, kyber zločinu a jiným přeshraničním trestným činnostem. Pro účinnou justiční spolupráci je zásadní vzájemné uznávání rozsudků a koordinace mezi národními orgány.
• Nástroje, jako jsou evropský zatýkací rozkaz nebo evropská justiční síť, jsou nezbytné pro efektivní výměnu informací a zajištění spravedlnosti ve všech členských státech.

Harmonizace právních předpisů vs. národní suverenita:

• I když existuje silná tendence k harmonizaci právních předpisů v rámci EU, každý členský stát stále vykonává svou vlastní právní suverenitu. Jak tedy dosáhnout rovnováhy mezi harmonizací a respektem k národním právním tradicím a kulturám? Jak zajistit účinnou spolupráci při respektování odlišných právních systémů?

Role technologií v moderní justiční spolupráci:

• S nástupem digitalizace a nových technologií je efektivita justiční spolupráce více než kdy dříve závislá na schopnosti rychle vyměňovat informace mezi členskými státy. Jaké jsou výzvy a příležitosti spojené s elektronickým podáním žádostí, digitálními důkazy a využíváním moderní komunikační infrastruktury?

Význam lidských práv a spravedlivého procesu:

• V rámci justiční spolupráce je třeba pečlivě vyvažovat ochranu lidských práv s potřebou efektivního vymáhání práva. Jak zajistit, aby veškeré postupy – jak v civilních, tak v trestních věcech – byly prováděny v souladu s evropskými a mezinárodními standardy ochrany práv jednotlivců?

Budoucnost justiční spolupráce v EU:

• Jaké jsou aktuální směřování a trendy v oblasti justiční spolupráce? Jaká nová opatření nebo legislativní iniciativy se plánují na podporu efektivity a jednoty právního systému EU? A jak budou tyto změny ovlivňovat vztahy mezi členskými státy a zajištění práv občanů?

Praktické zkušenosti a spolupráce mezi justičními orgány členských států EU:

• Jaká je zkušenost s každodenní spoluprací mezi národními justičními orgány a jaké konkrétní případy ukazují na silné stránky či oblasti pro zlepšení v oblasti vzájemného uznávání rozsudků a řízení? Jaké nástroje a mechanismy umožňují efektivní fungování evropského právního prostoru?

Globální bezpečnostní krajina: Nová realita po ruské agresi:

• Ruská agrese vůči Ukrajině v roce 2014 a její eskalace v roce 2022 dramaticky změnily globální bezpečnostní krajinu. Tato událost nejenže podnítila přehodnocení vztahů mezi státy, ale také ukázala novou realitu moderních konfliktů, ve které se konvenční vojenské akce kombinují s netradičními metodami, jako jsou kybernetické útoky, dezinformace a ekonomické sankce.

Hybridní válka jako nová bezpečnostní výzva:

• Hybridní válka se vyznačuje použitím kombinace vojenských, nevojenských, politických a ekonomických nástrojů. Tato válka není vedena tradičními prostředky, ale zahrnuje například dezinformace, kybernetické útoky, ekonomické manipulace a využívání místních aktérů jako „nepřímých bojovníků“. Jak tyto nové formy konfliktu mění definici války a bezpečnostních hrozeb v 21. století?

Ruská geopolitika a její cíle v kontextu hybridní války:

• Ruská federace využívá hybridní taktiky k dosažení svých geopolitických cílů. Cílem není pouze vojenská expanze, ale i podkopání stability států, oslabení demokratických institucí a rozbití mezinárodních aliancí, jako je NATO a Evropská unie. Jak ruská propaganda a kybernetické útoky ovlivňují vnitřní politiku a veřejné mínění v cílových zemích?

Dezinformace a kybernetická válka jako klíčové složky hybridní války:

• Dezinformace se stávají nástrojem pro ovlivňování veřejného mínění a destabilizaci politiky v jiných zemích. Součástí ruské agresivní strategie jsou také kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu, které mohou paralyzovat celé státy nebo organizace. Jaká jsou rizika spojená s kybernetickými útoky a jaké jsou možnosti obrany proti nim?

Ekonomické sankce jako nástroj mezinárodní  a evropské reakce:

• Ekonomické sankce, které západní státy uvalily na Rusko, představují jeden z hlavních nástrojů pro potrestání agrese a oslabení ruského režimu. Jak efektivní jsou sankce při dosahování politických změn a jaký mají dopad na globální ekonomiku, včetně energetických trhů a mezinárodních vztahů?

Ruská agrese a její vliv na mezinárodní bezpečnostní architekturu:

• Jak ruská agresivní politika ovlivňuje vztahy mezi NATO, Evropskou unií a Ruskem? Jaké jsou důsledky pro globální bezpečnostní architekturu a jak mohou západní země čelit rostoucí hrozbě hybridních konfliktů? Jaké strategie by měly státy přijmout k posílení odolnosti vůči těmto novým hrozbám?

Budoucnost bezpečnosti: Přizpůsobení obranných strategií novým hrozbám:

• Jak by měly státy a Evropská unie  přizpůsobit své obranné a bezpečnostní strategie v reakci na nové hrozby hybridní války? Jaké technologické, diplomatické a vojenské nástroje jsou nezbytné pro efektivní reakci na změny v bezpečnostním prostředí?

Migrace jako globální fenomén:

• Migrace je jedním z největších globálních témat současnosti, které ovlivňuje nejen jednotlivce, ale i celé národy. V roce 2025 se stále více zaměřujeme na otázky bezpečnosti, ekonomických faktorů, klimatických změn a geopolitických konfliktů, které vedou k masovým pohybům lidí. Jaké jsou hlavní příčiny migrace v dnešním světě a jak se na ně připravují země přijímající migranti?

Práva migrantů a ochrana lidských práv:

• Lidská práva jsou základem jak pro ochranu migrantů, tak pro regulaci azylových a migračních politik. Jak zajistit, že migranti, včetně uprchlíků a osob hledajících azyl, budou chráněni před diskriminací, zneužíváním a porušováním základních práv, jako je právo na život, svobodu a bezpečnost? Jaká jsou práva těchto osob podle mezinárodního práva a jak se uplatňují v praxi?

Právní rámce pro azylovou ochranu:

• Mezinárodní právní rámce, jako je Úmluva o právním postavení uprchlíků (1951) a její protokol (1967), poskytují klíčovou ochranu pro osoby, které prchají před pronásledováním. Jaké jsou hlavní výzvy při implementaci těchto právních předpisů v kontextu současné migrační krize? Jakým způsobem se jednotlivé státy EU staví k přijímání uprchlíků a jak se tyto procesy liší mezi zeměmi?

Národní versus evropská odpovědnost v oblasti azylu a migrace:

• Jaké je rozdělení odpovědnosti mezi národní vlády a mezinárodní společenství při ochraně práv migrantů a poskytování azylu? Jak EU koordinuje politiku azylu a migrace mezi členskými státy a co funguje dobře a co je třeba zlepšit, pokud jde o solidaritu mezi státy a zajištění ochrany pro osoby v nouzi?

Jak najít rovnováhu mezi ochranou práv a národní bezpečností:

• Otázky migrace jsou často spojeny s obavami o národní bezpečnost a integraci. Jak najít rovnováhu mezi potřebou zajistit bezpečnost států a zajištěním práv migrantů? Jak se vyhnout předsudkům a xenofobii, které mohou ohrozit přijetí migrantů a jejich úspěšnou integraci do společnosti?

Klimatická migrace: Nový typ uprchlíků a výzva pro ochranu práv:

• Klimatické změny vedou k novým migračním tokům, kdy se lidé stěhují kvůli přírodním katastrofám, suchu, záplavám nebo zhoršení životních podmínek. Jak by mělo mezinárodní a unijní právo reagovat na tento typ migrace ? Jaké mechanismy mohou být zavedeny pro ochranu klimatických migrantů?

Integrace migrantů a azylantů: Možnosti a výzvy pro přijímající státy:

• Jak mohou země  EU zajistit úspěšnou integraci migrantů a azylantů do své společnosti, včetně přístupu k vzdělání, zaměstnání a zdravotní péči? Jaké jsou osvědčené postupy, které mohou zlepšit integraci a podporovat vzájemné porozumění mezi migranty a místními obyvateli, aby se zabránilo napětí a diskriminaci?

Ochrana zranitelných skupin: Ženy, děti , národnostní menšiny, Romové, a LGBTQ+:

• Ženy, děti, členové národnostních menšin zejména Romové, členové LGBTQ+ komunity, čelí specifickým rizikům, jako jsou sexuální násilí, vykořisťování, obchodování s lidmi a diskriminace. Jaké jsou způsoby, jak zajistit speciální ochranu pro tyto zranitelné skupiny v rámci azylového řízení a jakými nástroji lze ochránit jejich práva a bezpečnost?

Role nevládních organizací a mezinárodních institucí:

• Nevládní organizace (NGO) a mezinárodní organizace, jako je UNHCR, či Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) hrají klíčovou roli v podpoře práv člověka. Jakým způsobem mohou tyto organizace spolupracovat s vládami a jinými aktéry k zajištění lepší ochrany a pomoci migrantům? Jaké jsou hlavní výzvy, kterým čelí v současné migraci a azylové politice?

Umělá inteligence jako katalyzátor změn v 21. století:

• Umělá inteligence (AI) se stává klíčovým faktorem transformace všech sektorů, od práva po zdravotnictví a vzdělávání až po průmysl a zemědělství. Jaké jsou její největší přínosy a co to znamená pro každodenní život lidí, organizace a globální ekonomiku? Jak mohou společnosti čelit změnám, které AI přináší?

Etika AI: Kde jsou hranice mezi užitečností a zneužitím?

• AI klade zásadní otázky etiky a odpovědnosti, zejména když jde o rozhodování autonomních systémů, jako jsou autonomní vozidla nebo AI v justici. Jak můžeme zajistit, aby rozhodnutí učiněná AI byla v souladu s etickými normami a základními lidskými právy? Jak řešit riziko diskriminace nebo zaujatosti algoritmů?

Regulace a legislativa pro AI: Kdo a jak by měl nastavovat pravidla?

• Vzhledem k rychlému vývoji AI a její široké aplikaci v různých oblastech se objevují urgentní otázky týkající se regulace. Jakým způsobem by měly národní vlády, EU a mezinárodní organizace přistupovat k regulaci AI, aby zajistily ochranu před potenciálními riziky, ale zároveň podpořily inovace? Jaká by měla být role EU  v definování pravidel pro globální využívání AI?

Ochrana soukromí v éře AI: Výzvy a řešení pro osobní data:

• S rozvojem AI roste i množství shromažďovaných a analyzovaných osobních údajů, což vyvolává obavy o ochranu soukromí a bezpečnost dat. Jakým způsobem mohou být chráněna osobní data v rámci AI aplikací? Jaké právní rámce existují pro zajištění ochrany soukromí v této digitální éře, a jak by měly být tyto regulace adaptovány na nové výzvy spojené s AI?

AI v práci: Dopady na pracovní trh a nová povolání:

• Automatizace a AI mají potenciál změnit pracovní trhy na unijní ale i globální úrovni. Jaké jsou výzvy a příležitosti pro pracovníky, kteří čelí automatizaci některých profesí, a jaké nové profesní role AI vytváří? Jaké kroky by měly vlády EU podniknout k podpoře vzdělávání a rekvalifikace pracovníků v této rychle se měnící ekonomice?

AI v oblasti bezpečnosti: Kybernetické hrozby a AI pro kyberbezpečnost:

• S rostoucí dostupností a využíváním AI vzrůstají i potenciální hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jaká jsou hlavní rizika spojená s využíváním AI pro kybernetické útoky? Jak může AI pomoci v detekci a obraně proti kybernetickým útokům, a jaká jsou rizika, pokud bude sama AI zneužita pro kybernetickou válku?

AI a její vliv na globální ekonomiku: Kdo bude těžit z jejího rozvoje?

• Rozvoj AI má potenciál změnit globální ekonomické síly, přičemž některé země mohou mít z tohoto technologického pokroku větší prospěch než jiné. Jaké jsou geopolitické a ekonomické důsledky rozvoje AI pro země EU ? Jaká je role veřejného a soukromého sektoru v podpoře spravedlivého přístupu k těmto technologiím?

Transparentnost a důvěra v AI systémy: Jak vysvětlit rozhodnutí AI?

• Mnoho AI systémů, zejména na základě strojového učení, je označováno za „černé skříňky“, jejichž rozhodnutí je obtížné vysvětlit. Jaká jsou rizika této nedostatečné transparentnosti a jak může být zajištěna důvěra veřejnosti v AI systémy, zejména v kritických oblastech, jako jsou zdravotní péče, soudnictví nebo bankovnictví?

AI a udržitelnost: Jak může AI přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje?

• AI nabízí nástroje pro řešení některých z největších výzev v oblasti životního prostředí, jako je změna klimatu, znečištění a udržitelný rozvoj. Jaké jsou konkrétní příklady využití AI pro zlepšení udržitelnosti v průmyslu, energetice nebo zemědělství? Jak můžeme maximalizovat potenciál AI pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, aniž bychom zanedbali její negativní dopady?

Budoucnost AI: Jaké jsou možnosti pro její vývoj v následujících desetiletích?

• Jaký je potenciál AI pro budoucnost – jakými směry se bude tento rychle se vyvíjející obor ubírat? Co přinese umělá super inteligence a jaký bude její vliv na lidskou civilizaci? Jak by měly státy, akademická sféra a technologické společnosti spolupracovat, aby AI byla rozvíjena zodpovědně a v souladu s etickými zásadami?

Přeshraniční spolupráce mezi ČR a SRN/Bavorskem: Historie a význam:

• Přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Německem, konkrétně mezi Plzeňskem a Bavorskem, má dlouhou tradici, která sahá do období po pádu železné opony. Tato spolupráce má klíčový význam pro ekonomiku, kulturu a právní rámce obou regionů. Jaké jsou hlavní oblasti spolupráce a jaké konkrétní výzvy a příležitosti přináší v oblasti právní regulace, zejména v oblasti spotřebitelského práva?

Právní rámce spotřebitelského práva v ČR a Německu:

• Spotřebitelské právo se v ČR a SRN/Bavorsku vyvíjelo v odlišných právních systémech, přičemž Německo má silnou tradici ochrany spotřebitelů v rámci svého právního systému, který je navíc propojen s evropskou legislativou. Jaké jsou hlavní rozdíly a podobnosti v regulaci spotřebitelských práv v těchto dvou zemích a jak se tyto rozdíly projevují při přeshraničním obchodování?

Význam přeshraniční spolupráce v oblasti spotřebitelského práva:

• Česká republika a Německo jsou součástí Evropské unie, což usnadňuje přeshraniční obchod a spolupráci v oblasti spotřebitelského práva. Regiony jako Plzeňsko a Bavorsko mají specifické ekonomické, kulturní i právní souvislosti, které ovlivňují ochranu práv spotřebitelů.
• Cílem je zlepšení informovanosti spotřebitelů, zajištění spravedlivého řešení sporů a posílení právní ochrany napříč hranicemi.

Harmonizace evropského spotřebitelského práva:

• Spotřebitelské právo v EU je harmonizováno a nabízí společné standardy ochrany práv spotřebitelů. Klíčovými nástroji jsou směrnice o ochraně spotřebitelů, včetně směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů, která se vztahuje na online a vzdálený prodej.
• Různé implementace směrnic na národní úrovni mohou vést k nejednotnosti v právní úpravě a praxi, což komplikuje ochranu spotřebitelů při přeshraničních transakcích.

Práva spotřebitelů při přeshraničním nákupu:

• Online nákupy: Vzhledem k digitalizaci a rostoucímu trendu e-commerce se stále více spotřebitelů na Plzeňsku a Bavorsku podílí na nákupech přes internet, tedy online nákupy,  kde se setkávají s právními režimy obou zemí.
• Spotřebitelé mají právo na vrácení zboží a uplatnění reklamace i při nákupech v jiných členských státech, což vyžaduje koordinaci právních předpisů a poskytování informací o právech spotřebitelů.

Právní rámec pro řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikateli:

• Evropské směrnice o alternativním (ADR) a online (ODR) řešení sporů jsou nástroje pro zjednodušení a urychlení řešení spotřebitelských sporů bez nutnosti soudního řízení. Tyto mechanismy jsou velmi důležité pro spotřebitele v přeshraničních situacích.
• Platforma Evropské komise pro online řešení sporů nabízí spotřebitelům nástroje pro řešení sporů s obchodníky v jiných členských státech.

Úloha regulátorů a dozorových orgánů:

• Zajištění efektivní spolupráce mezi českými a německými regulačními orgány (např. Česká obchodní inspekce, Bundeszentrale für Verbraucherschutz) je klíčové pro ochranu spotřebitelů při přeshraničních transakcích.
• Při vymáhání spotřebitelských práv ve vztahu k podnikatelům působícím v jiných členských státech je nutné překonat administrativní a jazykové bariéry.

Specifika ochrany spotřebitelů v Plzeňském a Bavorsku:

• Spotřebitelé v Plzeňském kraji mají často specifické preference a potřeby, které se liší od spotřebitelů v sousedním Bavorsku. Přizpůsobení ochrany práv spotřebitelů těmto specifikám je klíčové pro efektivní spolupráci.
• Podpora iniciativ a projektů zaměřených na zvyšování povědomí o spotřebitelských právech na obou stranách hranice (např. informativní kampaně, školení pro podnikatele).

Význam vzdělávání a osvěty pro spotřebitele a podnikatele:

• Klíčová je edukace podnikatelů v oblasti správného informování spotřebitelů a dodržování právních předpisů platných v obou státech.
• Zvýšení informovanosti spotřebitelů o jejich právech při přeshraničních nákupech, reklamací a vymáhání práv.

Budoucnost přeshraniční spolupráce v oblasti spotřebitelského práva:

• Rychlý vývoj e-commerce, digitalizace a rostoucí mobilita spotřebitelů přinášejí nové výzvy v ochraně práv spotřebitelů. Na druhou stranu, existují příležitosti pro zjednodušení administrativních procesů a zajištění lepšího přístupu k právním nástrojům pro řešení sporů.
• Očekává se, že EU bude pokračovat v harmonizaci a zjednodušování spotřebitelských právních předpisů s cílem zlepšit ochranu spotřebitelů a usnadnit přeshraniční obchod.

JUDr. Pavla Buriánová, Ph.D - moderátor

Mgr. Dominik Hoda - moderátor

doc. JUDr. Monika Forejtová, Ph.D. - moderátor

Mgr. Tomáš Křivka, Ph.D. - moderátor

Mgr. et Mgr. Milan Severa - moderátor